Bych mohl říct...
Dnes, ukončíc svoji misi v Turecku, jsem přišel z fabriky na hotel již odpoledne, nachystal bágl na zítřejší odlet a nemaje do čeho klofnout, brouzdám po netu, kde co a jak...A pravím sobě, co se tak trochu rozptýlit, vydechnout po 14 dnech náročné práce a pustit si trochu muziky. Jenže co? A tak hledám, bloumám a zjišťuji, že nějaká stará dbrá rocková klasika by neškodila, stresu bylo víc než dost.A do oka mi na YT padli staří dobří a stále dobří Deep Purple. Během hodinky jsem se dosyta nakrmil touhle vitamínovou hudební bombou, která mě nikdy neomrzí. Ovšem v odkazech spatřuji i odkazy na tvorbu Candice Night. Krásná žena, ještě krásnější hlas a nádherná renesačně rokově folková hudba. Poušítm si tedy slaďák z nejsladších, Soliders of Fortune, jistě známe všichni vezi od již dávno zesnulého Jirky Schellingera. A jak tak poslouchám a nechávám myšlenky volně plynout, říkám tomu bloudit časem, zadávám do vyhledávače odkaz na jméno zpěvačky, abych si o ní něco přečetl. Pravda, mám od skupiny B.N. pár CD, ale nijak moc často je neposlouchám. Otvírám první oficiální odkaz na její stránky a spatřuji nádhernou ženu, opravdu neskutečně krásnou a v duši tiše závidím Ritchimeu, že se mu poštěstilo s touto nesmírně krásnou ženou seznámit a posléze se s ní oženit.Soulad její krásy, projevu a zpěvu je opravdu silný, skoro neobvyklý.
Nedalo mi, abych sem nedal odkaz na nádherně pracovanou aranži staré písně, provedené s procítěním a podtržené istrovstvím starého rockového harcovníka.
[ Link ] A tady pá fotek Candice Night...
[ Link ]