Nepleteš si ostření a měření expozice? ;-) U florbalu bych meření expozice moc neřešil (používám se zdůrazněným středem, ale klidně i poměrové, je to podle mě celkem fuk, osvětlení bude rovnoměrné). Ostření téměr určitě středovým bodem (možná maximálně s těmi pomocnými kolem), je zdaleka nejcitlivější, nejpřesnější a u sehnutých hráčů florbalu nebude nutné používat nějaké krajní body. No a jinak klasika. Buď dáš manuál s nějakými předem vyzkoušenými hodnotami, nebo prostě priorita clony na plnou díru a ISO kolem 3200... nebo klidně i priorita času kolem 1/500s (odhadem, florbal nefotím), to je vcelku fuk, záleží i na tom, jestli foťák umí autoISO nebo ne. Jo a ostření AI Servo. Z mé zkušenosti je vhodnější i na pomalejší akci, kde by člověk řekl, že by stačil One Shot.
19.12.2011, 12:01 |
RedBaron | Upraveno: 2011-12-19 12:03:10
S křížkem po funuse bych tomu řekl svoje:
Měření expozice bych vždycky naladil manuálně na místní podmínky protože budou stálé tak, aby všechny odstíny na fotce měly správnou gradaci, ne vypálení byť jen v jednom barevném kanále. Nastavením citlivosti ISO jde ladit poměr světla blesku a toho přirozeného.
Každá fotka má ale svůj záměr, některou není špatné rozmazat tak, aby vyniknul pohyb a rychlost (1/60s, popř. blesk synchro na druhou lamelu), další zase skvěle zmrazí napínavou akci při 1/1000s.
Komponuji spíše širší záběry, výřez udělat jde, přířez už nikdy. Někdy je dobré fotit skupinku, někdy jednotlivce, jindy zase zajímavý detail nebo jen výraz ve tváři, obecně sportovní fotografie má největší odpad a je to ta nejtěžší.
Ostření používám po všech pokusech i s nejmodernějšími technologiemi stále jednobodové, místo na spoušti ho mám na stisk palce na separé tlačítku AE-L/AF-L, takže mám kontinuální i single, manuální i automatické v jednom, jen čekající na stisk mého palce. Fotím takhle cca 6 let a ani nejnovější 3D režim s 39 autofokusovými body a sledováním objektu není schopen dát lepší výsledky.
