Chorvatsko-rakouská dovolená je za námi a jsme maximálně spokojeni. Týden jsme strávili v Crimson's Rabaci a poté přesun na šest dní do rakouských Alp. Aspoň pár info pro případné zájemce o podobný druh dovolené. Fotky sem dávat nebudu, Chorvatsko zná každý a Alpami bych vás akorát nasr... :-), protože to je ráj.
Vyrážíme přesně o půlnoci z 12. na 13.srpna směr Rabac. Kvůli dětem (3.5 a 5 let) volíme cestu přes noc, manželka řídí, takže kdyby bylo potřeba, je připravena na střídání, k čemuž tedy nakonec ani nedojde. Na dovolenou nás veze rodinný vůz Audi A8 4.2Q benzin na zimních pneu 18" (no jo no, ještě jsem nepřezul). Je to naše první takhle dlouhé cestování s A8, tak čekám průměrnou spotřebu kolem těch 11.5. Jsme docela naložení, protože v Alpách týden chcalo a bylo kolem 16C, takže vezeme děckám regulérně zimní bundy apod. Brm brm, jedeme.
Jízdu máme rozplánovanou na příjezd v 10:00 hod do Rabace, žádná divočina. Po celou cestu pojedeme dle předpisů +-5 km/hod, přece jen pokuty venku jsou o něčem jiném než tady. Natankován máme Nat98 na cca 300km, prostě na první benzinku v Rakousku. Po 25km najíždíme v Mohelnici na dálnici, takže tlačítko 2 a vše se nastavuje na dálniční poleh. Děti spí. Za Olmíkem přichází očekávané omezení na 100km/hod, které nás provází až do Vyškova. Pak už to šupeme zase 130, všude klid, provoz skoro žádný. Kolem 1:45 překračujeme hranice do Rakouska a pokračujeme na Vídeň. Dojíždíme první Poláky, kousek před Schrickem tankujeme na OMV do plna Nat100 za 1,51 EUR/l a kupujeme rakouskou dálniční známku. Už spí i manželka a pro mě je tankování první pauza po nějakých 210 km.
Najíždíme na dálnici do Vídně, bez zastavení projíždíme Vídeň a pokračujeme po dálnici směr Graz. Provoz skoro nulový. U Zoebernu začínáme předjíždět Poláky a už i řadu Čechů. Dálnice se tu docela klikatí, sem tam omezení na 100 km/hod, takže naložené Fabie, Vectry, Passaty apod. docela plavou. Tady to na mě fakt nepůsobilo moc dobře, naštěstí A8 drží pěkně a upalujeme dále těch svých 130. Prakticky až do Grazu zůstávám v prázdném levém pruhu, v pravém se plave kolem těch 100-110. Za Grazem uhýbáme z A2 na A9 směr Slovinsko. Jedna rychlá čurací zastávka pro pana řidiče a jedeme dál. Zbytek posádky stále spí.
Ve 4:56 překračujeme hranici do Slovinska, máme za sebou 497 km. Po dálnici směřujeme do Mariboru, kde uhýbají všichni Češi a Poláci a dále na Ljubljanu s námi pokračují už jen Němci. Slovinská dálnice jak vymetená, svítá, fičíme si to 130 až do Postojné, kde využíváme nízkých cen a tankujeme do plna Nat98. Úsek Postojna – Rupa už je mimo dálnici, ale Němci jedou spořádaně, takže plynule dojíždíme na hranici. Probouzí se žena i děti, celník jen mrkne na počet dětí v pase a počet dětí v autě, mávne rukou a už sjíždíme po dálnici k moři. Špunti vidí moře a hned ožívají, šmikáme to tunelem Učka a střelhbitě se blížíme do Rabace. Chvilka hledání a v 8:36 zastavujeme u Ivici, na tachometru svítí 802 km a průměrná spotřeba 10.5. Čistá doba jízdy 7:48 hod.
O Chorvatsku nemá cenu moc psát, moře parádní. Celý pobyt trávíme na plážích v Duga Luka, kde se dají lidi spočítat na prstech dvou ruk. Crimson, díky za tento tip. Audina je díky jízdám po lesních cestách zaprášená jako prase, ale co už. Snídani a pití nakupujeme v Lídlu, jako asi všichni, ceny jako u nás, na pohodu. Na večeři zkoušíme pizzeri v Labinu a restaurace na promenádě v Rabaci. Jídlo sice dražší než u nás, ale zase porce jak sviňa, takže se z toho nají v klidu dva lidi. Malýmu jsme třeba poprvé objednali krůtí maso na grilu (35 KUN) a k tomu brambory (15 KUN). Donesli mu tři velký kusy grilovanýho krůtího a kopec brambor, no najedla se z toho i dcera a jeden kus jsem „s velkým přemáháním“ dorazil já. Drahý mají v restauracích pití, pivo 0.5l za 20, džus 0.2l kolem 14. Nicméně pivo je takovej srágor, že si člověk dá stejně jen jedno a na další nemá chuť. Co mají exkluzivní, je zmrzlina na promenádě. Za 5 KUN kopec jak prase (doporučuji zmrzlinářku Pingu2 za hotelem Marina). Denní program byl jednoduchý, chrápeme do +-9 hod, pak snídaně, děcka si hrají, my čteme, po 12 jsme vyrazili do Duga Luka, kde jsme do 18 hod. Pak šup k Ivicovi převlíct, dolů na promenádu na večeři a pak do 23 hod zevlujeme po promenádě a cpeme se zmrzkou. Snad možná jen postřeh k dopravě, jezdí se tam podobně jako v Itálii tj. blinkry se nepoužívají, troubí se, pokud není na křižovatce semafor, tak prostě kdo je tam první, ten je na hlavní. Je to zpočátku trochu Klondike, ale za celý týden nevidíme ani jednu nehodu a to tam je provoz docela hustý.
No nic, po týdnu v Chorvatsku balíme (spotřebu máme dle palubáku na 12 litrech) a přes Itálii jedeme do rakouských Alp. Volíme cestu přes Terst, protože se nám nechce znovu platit za slovinskou známku. Nicméně Slovinci jsou vyčůraní a na všech ukazatelích před Itálií se vás snaží přesvědčit, že do Terstu jedině po dálnici. Nenecháme se však zmást, bereme to vpravo na Škofije a vždy když přijde ukazatel na dálnici, odbočíme vpravo. Touto taktikou vyjíždíme po jakési vedlejší cestě za poslední slovinskou benzinkou přímo na italský úsek dálnice. Po něm už vesele svištíme dál až k Udine, kde zkejsneme třičtvrtě hodiny v zácpě kvůli bouračce, ideál, venku 36C, stín nikde. Ale děti statečný, pití máme dost. Ještě se možná vrátím o kousek dozadu, kde zastavujeme na jedné z prvních italských benzinek, že si dáme kafe. Kurva, takovej bordel, smrad a mrda lidí, to snad ani není možný. Ať se nikdo nezlobí, ale Italové jsou prostě cigoši jak víno. Ale vraťme se na dálnici po níž jedeme až do Tarvisia, kde zajíždíme k jezeru Fusini. Tady si dáváme delší odpočinek a procházku kolem jezera.
Po dalších pár kilometrech vjíždíme do Rakouska a na benzince si dáváme na oběd skvělou gulash suppe za 3.5 EUR. Míříme do penzionu v Dorfgasteinu, takže chvíli zvažujeme, jestli jet vlakovým trajektem anebo přes tunely. Nakonec vybíráme tunely a za minimálního provozu projíždíme Katschberg i Tauern tunel. V St.Johannu si dáváme večeři (46 EUR – 3x polívka, 3x jídlo, pití) a dojíždíme na penzion do Dorfgasteinu. Šest dní v apartmá se snídaní nás přijde na krásných 270 EUR, platíme vlastně jen za dospělé osoby, děti do 6 let mají ubytko i jídlo zdarma. Spotřeba na palubáku spadla na 10.2 l, holt dálnice dělá svoje.
Dny trávíme kde jinde než na horách, po ránu vyjedeme lanovkou na vršek do 2.000 mnm a tam něco málo pochodíme. Bezva je, že u všech lanovek a chat je dětské hřiště, samo zdarma. Taky na lanovkách jezdí děti zdarma, jinak nám jako turistům účtují za dospělého 16 EUR za jízdu nahoru a dolů, byť nemáme žádnou guest card ani Salzburger card. Obrážíme vše v okolí, hlavně Geisterberg a Alpendorf je pro děti super. V Alpendorfu (výchozí stanice lanovky) je velké dětské hřiště, autíčka, vláček a podobný kraviny. Lanovkou vyjedeme na Geisterberg, kde je něco jako pohádková říše. Děcka chodí, lepí si nálepky u každé atrakce, no fakt paráda. Všem s dětmi doporučuju. Navíc nám přeje počasí, teploty 32-36, takže dokonce více než v Chorvatsku. Odpoledne tedy vždy s radostí skáčeme do bazénů SolarBad v Dorfgasteinu (dospělý 7 EUR, děti zdarma), zatímco děcka tráví většinu času na tobogánech. Ceny v restauracích: polívka 2.5-4.5 EUR (těch 4.5 stojí na vrcholech), běžné jídlo (10-12 EUR řízek, 11-14 EUR CordonBlue, apod.), pivko 3 EUR. V penzionu je navíc vinotéka v jídelně, kde je k dispozici chlazené pivo (2 druhy piva a Radler) a víno, píšeme si jen čárky a na konci to zaplatíme. Cenově do 2 EUR pivo.
Všude jsou strašně fajn lidi, o to víc, když se někteří zeptají, odkud jsme (přece jen nemáme ten správný rakouský přízvuk). Čechů je tu opravdu minimum, za celých těch 6 dní jsme potkali 4 český auta. Jsou tu hlavně domácí, Němci a pár Italů. Normálně jsme si to tady zamilovali a další dovolenou rovnou do Alp. Dětem se tu líbilo víc než u moře. Nicméně pobyt končí a my už to tedy pálíme domů, čeká nás 683 km, takže tankujeme do plna Nat100 (1.43 EUR) a frčíme po dálnici směr Salzburg, Vídeň. Před Vídní padá průměrná spotřeba na 9.9, v Poysdorfu tankujeme poslední levný kvalitní Nat98 a hurá domů, kde hlásí palubák spotřebu 9.7l.
Celkem jsme najeli 2.594 km z toho většinu po dálnici v tempu 130 km/hod při celkové průměrné spotřebě dle tankování 9.754 l/100km. Jeli jsme na Nat98 a Nat100 a jak je vidět, rakouský benzin je opravdu kvalitou někde jinde než je tomu u nás. Audince díky, vše bez nejmenších problémů a jsme rádi, že se jako rodinný vůz osvědčila. Takže v zimě zpátky do Alp.
:-)
26.08.2011, 20:35 | Šestikule
