Jak možná už púár lidí zaregistrovalo, jezdím celkem často trasu HK-->JC-->MB a dál.
Kdo to tu zná, ví, že hlavně ráno mezi 6:30 a 9:00 je tu celkem dost husto, Přeci jen, jde o jednu z páteřních tras naší minizemičkou.
Já tu jezdím pravidelně od roku 1995 - tedy 16 let a mohu tedy s plným vědomím a čistým svědomím napsat, že trasu projedu pozpátku se zavázanýma očima, obrazně řečeno. tedy znám to tu, jak své boty. Vím přesně, kde co je a kdy co přijde. Ale ne vžd yse tefím tam, když nevím KDO přijde. ČI spíše odněkud přijede, a ještě lépe řečeno, odněkud prostě přilítne. Zjeví se.
Tak tomu bylo i dnes. Asi v 7:45 jsem byl zhruba 15km za Hradcem. Je tam rovina v mírném stoupání, naopravo je nějaká no-name pumpa, kde asi už sto let bliká oranžový maják a ceník nás usvědčuje, že toto je ta nejlevnější pumpa v okolí. Jedeme si v koloně, náklaďáky s opřívěsy, dodávky, osobáky, vše v lajně, protože předjíždět se absolutně nedalo. Ta samá šňůra byla totiž v protisměru do Hradce.
Bezmála 35 let za volantem (to už je docela doba, že?? :-) ) mě naučilo, že jedním okem musím čučet dopředu a druhým dozadu. Dnes se mi to pravidlo či spíše zkušenost setsakra vyplatila.
I našel se jeden Honimír český - zmotnělá představa Jamse Bonda či Agenta 007 s horkou vodou - mladičký dynamický střelec ve své vysněné Oktávii 2,0 TDI s hradeckou značkou. Tenhle človíček se tu prostě najednou vzal. Byl tu. Respektive sledoval jsem v zrcátku dva světelné body, jak myškují do protisměru a současně, jak se housenka aut v protisměru vždy stahuje na pangejt.
Takže v té rychlosti asi 85-90km/h tento šoumen došel k rozhodnutí, že je asi v time stress a jal se předjíždět. Hlava nehlava. Volno - nám nevolno. Mnozí z nás stačili jen zatroubit, někteří stihli i zablikat a pár zručných předvedlo ješt něco navíc, má to název Topolánek. Já jsem si s chutí zatroubil taky...
Tak střelec předjel mě, samosebou mě i ty v protisměru donutil jít na brzdu a ty druhé na krajnici. Ač se to zdá, tak není tahle silnice pro tři, z čehož jeden je kamion, Věru ne. A v devadesátce se svině ještě zužuje.
No nic, si pravím, já nespěchám, nikod mě na čas nečeká, když přijedu celý a zdavý, bude dobře. Po chvilkce jsem na honimíra zapomněl. Jenže jako falešná karta kde se vzal tu se vzal - Honimír přede mnou:-) !! Koukám, moderní ježeček, zlaté brejličky, tmavošedé sáčko a bílý límeček - to vše šlo vidět zezadu, když jsem ho nějakým řízením osudu dojel - zřejmě dost aut odbočilo nebo bůhví co a já ho měl před sebou. Takový česká manažírek, koženou aktovčičku měl jistě za sebou na sedadle a v kapsách aspoň 3 mobily.
Auto mu evidentně táhlo doleva - čumíkem byl furt přes lajnu. Přišla díra v koloně a já si říkám, k čemu teda TEĎ nejede, cyp! No nemůže, manažérek asi psal smsku či co, něco prostě začal kutit na klíně. Když asi po 2-3 minutách dokutil - ejhle - už v něm bafly saze, z výfuku vypadla dehtová clona a už ho bral hlava nehlava zase. Přiznám se, moralista ve m,ně se ozval :-) Měl jsem takové nutkání, že ho jemně popoženu, když tak spěchá, tak ať si tedy vytvoří foršus:-)
ALe pak jsem si řekl, kašlu na to, nemá to cenu, je to zbytečný...
Tak pokračujeme dál a člověče pozemský, v koloně v Úliblicích jsem ho dojel po druhé - byla tam lehká ehoda, srazil se modrý Renault s Oktávií (nedobrzdili). Policajt nás tam zdržel asi 8-10 minut, musel ještě zamést střepy, takže za tu chvíli hezká lajna v obou směrech. Ještě, že za asi 800m byl či spíše je kruháč, tam pak na té dvojproudovce se většinou trochu zklidní hormon, ti nadupaní většinou ujedou a je pokoj, pak je to na MB už v klidu.
Tak Honimír přede menou - ob jedno auto, ještě tam stál nějaký pick-up. A na kruháči jedem spolu - směr MB. Tak teď jsem čekal, jak se zatmí, z dehtu budou cihlůe. A taky jo. Sotva se rozdvojila silnice, už to padalo.Tak si říkám, že by??Schválen, kam až zajde, hošík. Byl statečněj, u 130 toho nechal...Já jsem pak odbočil na Boleslav, on jel rovně na Prahu.
Co mi z toho vyplynulo? Při vhodně zvolené kombhinaci může snadno dojít k neštětsí. To když do relativně rychlého auta nasedne člověk, který je přesvědčen o tom, že on je pan vyvolený, Že muvšichni budou uhýbat. Že prostě jede pan ON. Pan JÁ. Díky Bohu za to, že většina lidí (těch normálních, ne těch vyvolených, co jsou myšlenakmi zcela jinde), sle duje dění kolůem sebe.
Ale děsím se toho, že jednou ta číselná řada ztratí kontinuitu a jedno číslo bude chybné. To, když někdo z nás, zrovna v tu chviličku, když pan JÁ se řítí vpřed a vynucuje si volnost pohybu od nás, co prostě sdílíme kolonu, se omrkne, třebas po sýkorce, co vylítla těsně před autem, po traktoru, co na poli oře, a nebo jen stačí kýchnout (mně to s otevřenými očima moc nejde, ale v autě se i o to snažím). To pak bude Velký Třesk. To bude kaše. A v té kaší budou zase jedn a více lidí nevinně a možná, že pak pár lidí bude opravdu silně neťastných. Kvůli dementovi, který si myslí, že mu bude svět ležet u nohou. Že je v největším rozletu,m dynamický podnikatel, co prostě MUSÍ jet, MUSÍ být na schůzce,pardon ,na jednání, je prosdtě pan NĚKDO. Má tu imidž, autem počínaje a zjevem konče. A přitom je to jen navoněný prd...
Tak tohle je ten typ Honimírů, kterých se fakt bojím a serou mě, kde je potkám ve dne v noci. Iritují mě. DRáždí . Nutí mě o nich přemýšlet a tím odvádět mé myšlenky jinam. Je zajímavé, že tihle jedinci mají charakteristické poznávací znaky. Jako například rostliny, či motýli. Lze je určit, popsat a oddělit od zbytku. Já je ale nechápu. Nebo možná i chápu, ale přesto se jim divím....
14.04.2011, 14:54 | Zdeny60
