Navštíveno 2794x
Tohle mě dneska rozsekalo
Žáci 9. třídy v dnešní době:
Autor učitelka ZŠ
Pokud si myslíte, že učitelem může být každý,
kdo 45 minut udrží křídu a moč, jste na omylu.
Abyste si to patřičně představili, vybrala
jsem vám 9. třídu v čase, kdy jsou všichni
přijati na střední školy. Člověk by řekl - proč
sem vlastně ty vousaté a prsaté děti ještě chodí
a nezůstanou radši doma, když se stejně odmítají
učit? No protože je pro ně škola jen druh
zábavy, estráda, show.
Tak, připraveni ke vstupu do třídy?
Totální výtlem
Začátek hodiny. Nenechte se zmýlit malým počtem
žáků v učebně.
Zbytek přijde tak za čtvrt hodinky - musí
nakoupit v Žabce naproti kuřivo, čipsy a Redbuly.
Když omladina dorazí, vevalí se s ní do třídy
čmoud trávy, cigár a tabáku z vodních dýmek.
Jakmile se žáci usadí, začnou si vyměňovat
flašky s pitím (pitný režim zaručuje školní řád).
Vzduchem létají z první do poslední lavice
plastové lahve, které se občas za letu srazí.
„Kreténe, debile, čubko, zmrde!“ ozve se
obvykle po takové kolizi, což druhá strana
kvituje slovy:
„Mrdám na tebe, čuráku vyjebanej! (oslovení
„čuráku“ je dnes mezi mládeží konverzační obrat
stejně jako kdysi „vole“).
Když ty štěbetálky za cenu vyřvaných hlasivek
ztišíte, začíná nejklidnější fáze hodiny.
Třetina třídy zalehne se staženými kapucemi
na lavice dospat noc strávenou na ICQ, Facebooku
či Wowku (World of WarCraft),
třetina si začne vyřizovat korespondenci v
mobilu a zbytek osazenstva tupě zírá vyrývaje
žiletkou klikyháky do lavic, či, patří-li k
hnutí emo, do svého předloktí.
Nyní můžete začít s výkladem.
Ovšem i kdybyste jim říkali, že jste právě
vynalezli elixír nesmrtelnosti, jedinou reakcí
bude cedulka NUDA K CHCÍPNUTÍ! opřená o penál
dívenky, kterou vzali bez přijímaček na
gymnázium, přestože běžně píše „bríle“, „výtr“
či „lžýce“.
Při psaní na tabuli dejte pozor, aby v křídě
nebo v houbě nebyl špendlík a uvnitř tabule
přilepená vložka nebo použitý toaleťák.
Nikdy nedávejte k rozboru věty, jako Chlapec
měl malého ptáčka, Láďa objel vesnici či Jedli
jsme vejce natvrdo. Jakýkoli dvojsmysl dohání
znalce Kameňáků a Prciček k nepříčetným
záchvatům smíchu.
Při „totálním výtlemu“ začnou hýkat,
nekoordinovaně sebou zmítají, až se smíchy svalí
pod lavici, kde ještě dlouze tlučou rovnátky o
lino.
Žáci s největším počtem uhrů na cm² jsou
dvojsmysly uneseni natolik, že zuřivě čmárají po
lavici kosočtverce a nápisy PRC, MRD, ŠUK.
Donutíte-li je to smazat, vylijí na lavici
celý obsah ředidla a ve třídě je rázem
nedýchatelno.
Po otevření oken dozajista nějaký šikula zapálí
na parapetu noviny, takže se dovnitř vevalí
hustý dým.
To si snad děláte…
Vytrženi tím cvrkotem z letargie začnou žáci
kolektivně syčet, bučet, mečet, mňoukat,
vzájemně si prozvánět mobily či pouštět písně
typu: „Jsem gay, jsem teplej!“
Hoch, jenž za celý rok nesundal z hlavy
kšiltovku, v níž vypadá jako lego panáček, na
vás ukazuje vztyčený prostředník „jako že jste
jednička“ (vivat, Topolánek).
Než se stačíte naštvat, nahrnou se zadní řady
k oknu, protože po ulici právě projíždí bývalý
propadlík na čtyřkolce.
Po návratu do lavic zjišťují, že jim zmizel
gel na vlasy, rozečtený Blesk či Inteligentní
modelína (!).
Během vyšetřování se ozývají výkřiky: „Drž
hubu, prase, buzno, faráři!“
Směřují k žákovi v přední lavici, který celou
hodinu zarytě mlčí a provinil se tím, že nechodí
s ostatními krást do Žabky ani hulit na kuželník.
To víte, jsou to citlivé děti a mají svůj
názor.
„Můžu na záchod?“ ptá se mládenec, který
byl během letních prázdnin dvakrát venku, tj.
60 dní strávil od rána do noci u počítače, a už
dávno ztratil pojem o realitě.
Jelikož je tuto hodinu už sedmnáctý, kdo chce
na WC, nepustíte ho.
„To si snad děláte prdel? To je moje
právo!“začne křičet a vy máte chuť
srolovat závěsnou ceduli Práva dítěte, co visí
na zdi, a prásknout ho s ní, až by hubou smazal
tabuli.
Ale nemůžete. Nemůžete jim zabavit mobil,
vyloučit je ze školy ani poslat do zvláštní bez
jejich souhlasu.
Můžete od nich akorát tak chytnout vši,
žloutenku nebo křivé obvinění ze sexuálního
obtěžování.
A tak se raději modlíte, aby někdo z té hordy
konečně zavolal, že je ve škole bomba.
Tím adrenalinová lekce končí.
Učitelé při evakuaci vybíhají naproti do
Žabky vsadit si Sportku, jedinou vidinu
záchrany, anebo je sanitky odvážejí rovnou do
Bohnic, pokud si už předtím neprokláli srdce
ukazovátkem.
Ti největší šílenci zůstávají až do důchodu.
Neviděl bych to tak tragicky. Přijde mi, že to je vtipný fejeton na dnešní školství, ale realita moc ne. Znám to tak trochu z jiného pohledu, dělám v nizkoprahovem klubu pro děti a mládež a neni to zas tak strašné.
Já ano. Žena učí, každý den poslouchám podobné historky. Correct od ženy: tak divoké ne! Zatím...
Já ano. Žena učí, každý den poslouchám podobné historky. Correct od ženy: tak divoké ne! Zatím...
20.06.2014, 01:11 |
Sau Tak, vyšlo to v Trnkách-Brnkách, takže co to asi bude... :)
Asi to mělo pobavit, nicméně já se přikloním k těm, co to vidí tragicky...
Není tak dlouho, co jsem seděl u známého, jehož žena v důchodu se nechala přemluvit jako záskok k vyučování na základní škole, a po třech týdnech málem skončila na prášcích, z toho co mi vyprávěla mi bylo taknějak smutno.
No, když si vzpomenu na naši devítku, tak to bylo dost podobný.
Přišla učitelka, začala psát, dostala houbou. "Kdo to byl?!" zvolala třesoucím se hlasem. "Frutties!" ozval se kdesi zezadu hlas připomínající v té době hojně běžící reklamu. "Hajere, proč sedíš na lavici opřený o zeď?!" Ten suše, přísně a s ukazovákem namířeným k učitelce odvětil "Mám rád přehled, OK?". Učitelka vylítla se slzou v oku a za pět minut byla zpátky i s ředitelem.
Pan ředitel zatnul pěsti o katedru, upřímně a nazleně se podíval směrem do třídy a pravil: "Já jsem tolerantní člověk, ale když na to přijde, dokážu být také velice tvrdý!" Na tuto vážně míněnou větu třída reagovala obrovskou salvou nikdy nekončícího smíchu, pan ředitel jen zmateně cukal rameny a dívaje se na učitelku, odešel. Hodina byla přerušena, dobrovolníci šli stěhovat přírodopisný kabinet. Nalezené luční koníky v lihem naplněné sklenici hned první vejlupek chrstnul bezstarostně z okna. Netrvalo to ani pět minut a ve dveřích opět stál pan ředitel a s ním starý dědek frajer, rovný jako bříza, ve sněhobílém kabátu...
...posetém rudě zbarvenými lučními kobylkami v lihu :-)
Vzpomínám si na to dost dobře a nebyli jsme o nic lepší, jen technické prostředky a hudba je trochu jiná. Nářky o tom, jak bylo líp, mě nechávají chladným ;-)
20.06.2014, 10:41 |
AR ještě doplň ročník ať se to dá zaškatulkovat kdy se to zlomilo.
.....jakej zas líh? sakra......
20.06.2014, 11:49 |
Kamil Lucni.konik :-D :-D :-D
20.06.2014, 12:00 |
kuja RedBaron: Nevim, co jsi za rocnik, ale ja jsem treba 84 a na zakladku jsem chodil do noveho milenia. A to se se popisuje nahore a to co popisujes ty se rozhodne nedelo, aspon teda v letech, co sem chodil. U nas byl ucitel autorita a az na par klasickejch sigru meli lidi porad zajem se neco naucit. Na stredni uz to bylo volnejsi, ale to uz bylo dany nastupujici erou internetu a mobilu :) No a co vypravi segra, ktera uci na lepsi stredni, kde ma vetsinu osazenstva zaky ruznejch narodnosti a socialnich trid, je obcas velikej zazitek a vubec ji to nezavidim.....
20.06.2014, 12:15 |
Zdenek (A)
Doba se samozrejme meni, lumparny samozrjeme take. I za nas se na zakladce a i na stredni dely veci, ze by clovek zasnul. Ale primych utoku na ucitele bylo poskrovnu. Hodit po uciteli houbu nebo mu ukazat prostrednicek? To si u nas dovolil jen nekolikrat propadnuvsi cikan Prokes. Navic v te dobe jeste fungovalo, ze za poznamku v zakovsky knizce dostal od rodice drzkovou zak a ne jeho ucitel...
Pro uplnost: jsem na svete od roku 1968
20.06.2014, 12:28 |
AR zdenek: takhle to +- fungovalo X dalších let, ale pak se něco zlomilo. Jako jo dělaly se hajzlárny, ale to co popisuje RedBaron by si nikdo z nás tenkrát nelajznul.
20.06.2014, 12:31 |
RedBaron | Upraveno: 2014-06-20 12:34:34
RedBaron je dneska 36letej týpek, takže někdy v roce 93 končil tu devítku :-)
20.06.2014, 12:38 |
AR hmm zajímavý, takže starší a přesto hajzl ;) ale pokud mě paměť nešálí tak ty by si snad ani devítku mít neměl ne?
do devitky tenkrat postupoval vykvet, ktery z osmicky nikam nevzali, takze to tam podle toho vypadalo.
...teda nic proti RB ;-)
Zakladku jsem dochodil jeste za totality - posledni rocnik 89/90 a jediny kdo mel autoriu byl reditel, jinak ucitelky (v té době soušky) nekolikrat museli opustit tridu.
tohle já nepamatuju, a jsem ročník 77...
Houbou jsme házeli maximálně po sobě, na učitelku si nikdo nic nedevolil, kantoři a kantorky měli autoritu, stejně tak jako jsme ji měli my všichni, s vědomím, že by nás doma čekal pořádnej výprask nebo nějakej nepříjemnej manuální trest. V té době byl ještě svět v porádku, tehdá jsem jako dítě z nich měl prostě respekt, protože jsem dostal knížkou po hlavě, nebo ukazovátkem přes ruce.
Co jsem slyšel od té kantorky, tak v hodině napomenula žáka, který nedával pozor a kreslil si, v tom smyslu, že vzala jeho sešit, ukázala ho na celou třídu, a řekla ostatním dětem, aby se podívaly jakým způsobem si tady Pepíček dělá poznámky z dnešního výkladu. Všichni se tomu zasmáli, Pepíček dostal sešit zpátky a jelo se dál.
Druhý den, musela tahle starší paní do ředitelny, kde na ní čekali rozezlení rodiče tohoto Pepíčka, a napadli ji že psychicky znemožnila jejich synáčka, který má nyní strach a psychický blok jít do školy, aby zase nebyl pro smích ostatním a neměl ostudu...
(kdo z nás - potažmo vás, ve věku kdyz jste byli na základce, by po provedení něčeho takového doma žaloval rodičům - já určitě ne, protože bych dostal pár po držce a navíc minimálně zaracha na týden ven, bez televize apod.)
20.06.2014, 13:12 |
Conan Jako H-Honza... jsem ročník 76 a nic takového se na základce nedělo.
Jsem na tom naprosto stejne jako H-Honza, jen tedy ročník 80...
jako H-Honza, 1983. pár výstupů samozřejmě bylo, ale rozhodně nic ve smyslu toho co se píše vejš, kdy mě osobně přijde všechno pěkně přifouknutý jen aby to bylo zajímavý.
tak ono je to asi o obou stranách. Dokážu si představit a taky si pamatuju ze školy, jak přijde učitelka na hodinu očividně otrávená už na začátku z toho, že už "zase musí přežít hodinu" :-D a pak si doma manželovi stěžuje, jak na ni děti ve třídě nebyly hodné... Měli jsme taky ve třídě hajzlíky, ale když přišel na hodinu učitel dějin umění a začal popisovat klidně tvar oken gotického slohu, tak bylo ve třídě ticho jak v hrobě a ti největší smradi by si nedovolili rušit jedním slovem... Měl naprosto nenucenou autoritu a bylo cítit, že ho baví vás něco naučit. No a ono se to pak odrazí i na chování třídy. Taky je to asi jediný učitel, u kterého si budu jméno pamatovat do důchodu :-D Takže za mě - třída / učitel - 50/50
rok výroby jsem 81 :-)
jsem podobnej rocnik a taky jsme po pedagogickem personalu nic nehazeli -a to jsem mel obcas z chovani i trojku. Kazdopadne se nasli i ucitele, ktere jsme meli uplne v <>.
Rodice si obcas chodili stezovat i za nas, ale to spis zase filtroval reditel, kterej si jen tak z neceho na prdel nesednul.
Takze vzdycky to bylo o lidech a zjednat si respekt k praci ucitele taky patri.
No problém byl vždycky v tom, že učitelky byly z poloviny baby, které to nedávaly a neměly žádnou přirozenou autoritu. Pak byly vostrý babizny, který ale za půl hodiny odvykládaly látku a zbytek hodiny jsme si mohli kreslit a povídat na vyvolání. Je to stejný jako dneska, v elektru prodává řezník a nedovede poradit a řezníka dělá týpek co to dělá taky nerad...
20.06.2014, 14:28 |
Zdenek (A)
At je to jak chce, tak zak/student prece nemuze nesouhlas s ucitelem vyjadrit vztycenem prostrednickem nebo tim, ze pod nim zapali zidli. To je vec vychovy, ktera evidentne jde do kopru! Nerikam tim nicmene, ze si ma zak/student nechat srat na hlavu z titulu sve podrizenosti uciteli. Dnesni doba ale bohuzel fandi extremnimu reseni beznych veci :-(
