Auto HI-FI Club CZ

autohifi,auto hi-fi,auto hifi,autohificlub,auto hi-fi club,club, klub,fórum,autorádio,autozesilovač,autorádio cd,autorádio mp3,autorádio dvd, tuning,srazy,tuningshow,klub,emma,dbdrag,tuning,autotuning,carstyling, tlumeni, Alpine,octavia,Brax,Denon,Clarion,Pioneer,Sony,panasonic,Helix, Dynamat,dego,Hertz,Audison,Fusion,McIntosh,Focal,Rockford Fosgate,Dynaudio,JBL,xenony,becker,jvc,kenwood,ground zero,dietz,morel doorboardy ,zapojeni,felicia,pioneer,peugeot,zastavba,audio,306,repro,golf,instalace,dls,4x100,FELICIE,morpheus,helix,audi(clanky)

Články /Rady a návody

o2 pásmový aktiv – část první

 V první kapitole se pustíme do nastavení dělící frekvence mezi středobasem a výškou. Jak jednoduché, řeknou si mnozí, jak těžké, řeknou si ostatní. Existuje pár článků někde tady na fóru a strašně moc článků na cizojazyčných webech, které mohou našince uvést v omyl. Zkusím teda svou praxi a hlavně zkušenosti ze srazů nějak vepsat. Jak už si mnozí všimli, články tvořím od stolu, nic nekopíruju, i ty „omalovánky“ jsou vlastní tvorba J

Před jakýmkoli nastavováním doporučuji minimálně dvakrát prohlédnout signálovou kabeláž, jestli vede tam, kam má.  Sem tam se stane, že i mistr tesař se utne a signál ze středobasů vede do zesilovače pro výšky. Při zapnutí a otočením volume doprava se pak lehce může stát, že nízké frekvence výškový reproduktor zničí. U středobasu záměna nevadí, ten to zvládne bez skrupulí. Pokud si nejste jisti nebo nemůžete mrknout za autorádio a zkontrolovat kabely pohledem, zapněte autorádio při nulové hlasitosti a velmi jemně přidávejte na intenzitě. Již při šepotu jste pak schopni zjistit, jestli výškáč šeptá výšky a středobas si hraje to své. Pokud je něco špatně, přepojte kabeláž, pokud je vše v pořádku, tak hurá do ladění.

Možná si někdo vzpomene, jak jsem přirovnával autohifi k fotografování. Vrátím se k tomu zpět a to z jediného prostého důvodu. Jak fotografové musí znát tři základní pojmy: clonu, čas a iso, tak u autohifi a aktivu to jsou: dělící frekvence, strmost a úroveň. Toto musíte dostat do hlavy, jinak by další povídání nemělo smysl.

Dělící frekvence je kmitočet, na kterém dochází k rozdělení pásem mezi reproduktory. Jednodušeji řečeno: Středobas hraje od basů až ke středům, například ke 4Khz, tam končí jeho práce a nastupuje výškáč, ten hraje od těchto tónů až po okraj slyšitelného pásma (spíše až po nejvyšší frekvence, které je schopna aparatura a výškáč vyloudit).

Strmost je vlastnost frekvenčního filtru, která v jednotkách (dB/oct – decibel na oktávu), určuje vzestupnou/sestupnou intenzitu tónů do/od dělící frekvence. U LPF (low pass filter – filtr který pouští nízké frekvence a filtruje vysoké) je o pozvolné utlumení vysokých tónů směrem dolů od dělící frekvence. U HPF (High Pass Filter – filtr který pouští vysoké frekvence a naopak utlumuje ty nízké) jde o pozvolné zesílení vysokých tónů do dělící frekvence. Čím je strmost vyšší, tím je nárůst/úbytek tónů od dělící frekvence vyšší. Až na výjimky se používají strmosti 6dB/oct, 12dB/oct, 18dB/oct a 24dB/oct. Například pro strmost 6db/oct u LPF filtru platí, že každá další oktáva bude mít intenzitu o 6dB nižší než předchozí (vyjádřeno pro muzikanty), nebo-li  sklon průběhu bude takový, že tóny o dekádu dál budou mít intenzitu -20dB (dělící frekvence 100Hz na úrovní 0dB, 1kHz na úrovni -20dB). U 12dB/oct to bude -40db na dekádu, u 18dB/oct -60dB na dekádu, u 24dB/oct -80dB na dekádu  – vyjádřeno spíše pro techniky.  Druhotná vlastnost strmosti je otáčení fázového průběhu, k tomu, ale i k podrobnějšímu vysvětlení včetně úbytku na dělící frekvenci u Butterworth filtru si někdy i s grafikou probereme později. A moc se na to těším. Jen tak na okraj ale můžu uvést, že při použití strmosti 24dB/oct nedochází k fázovému posunu mezi pásmy, ani u 12dB/oct při změně polarity jednoho nebo druhého pásma. Pokud je něco v nepořádku a jsou otočené fáze, jak nemají, tak můžete mít pocit zalehlých uší. Proto tedy při prvotním ladění použijte strmost 24dB/oct a máte „klid“.

Úroveň je intenzita hlasitosti na určitém pásmu, pokud se bavíme o aktivu. Jak už asi každý tuší, tak výškové reproduktory z povahy vlastnosti mývají vyšší citlivost než středobasové. To znamená, že při stejném výkonu zesilovače bude výškáč hrát hlasitěji než středobas. Proto je možné pro výškáče použít zesilovač s nižším výkonem. Pokud ale máme například čtyřkanálový zesilovač jen s jedním gainem pro všechny kanály, je nutné výškové pásmo utlumit. Doporučuji od boku nastavit -6dB a pak dle potřeby nastavovat úroveň oběma směry.

Před samotným nastavováním je dobré si přečíst manuál od rádia nebo DSP procesoru. Každý výrobce to má trošičku jinak, ale standardy jsou dodrženy. Spíše jde o zvládnutí položek v menu a pochopení toho, co se kde nastavuje. Doufám, že je jasné, že se nyní pohybujeme jen v dvoupásmovém aktivu, zatím bez ladění subwooferu. Budeme se tedy bavit o ořezu vysokých tónů u středobasu (Mid-LPF) a ořezu nízkých frekvencí u výškáče (High-HPF).

Při prvotním ladění tedy doporučuji zvolit děličku na 4kHz. Zaprvé ji umí asi snad každé rádio, zadruhé bude tato frekvence bezpečná snad pro všechny výškáče. Strmosti nastavte jak na středobasu tak výšce na hodnotu 24dB/oct. Pak si pusťte nějakou hudbu, kterou máte naposlouchanou a sledujte, co se bude měnit, pokud snížíte dělící frekvenci. Nezapomeňte ji nastavit na obou pásmech, aby vám nevznikali mezery nebo překryvy. Při snížení dělící frekvence lze vysledovat, že se celá scéna posouvá směrem nahoru. Ano, toto je žádoucí. Výškáče dostanou více informací, kdežto středobasům se naopak něco málo sebere. U každé změny děličky doporučuji vyzkoušet poslech při různých hlasitostech. Je totiž možné, spíše zcela praktické, že výšky pak můžou být uječené a agresivní. Při dalším snížením dělící frekvence, třeba na 2,5khz se může scéna posunout ještě nahoru, ale lze vysledovat, jak zvuk ztratí na objemu, dostane agresivní nádech, jakousi uječenost a celkově bude tvrdý a pro dlouhý poslech pro ucho nepříjemný.

O správné volbě děličky proběhlo i zde na fóru několik plamenných diskuzí. Výjimkou nebyla ani dělička 1,2kHz a podobné pokusy. I když by mohlo platit, že minimální dělička pro výškáč se rovná dvojnásobku rezonanční frekvence, není tomu zcela tak. Toto zaprvé zvládnou výškáče s extrémně nízkou rezonanční frekvencí, zadruhé opravdu není nutné „rvát“ do výškáče nízké tóny. Namáhá to jak samotný měnič, tak pak i ucho. Čím je dělička vyšší, tím se výškáč více zklidní. Posluchač samozřejmě taky. Není ale zase nutné jít s děličkou extrémně vysoko. 5 nebo 6kHz je dobrá volba už pro třípásmový aktiv. Samozřejmě není nad to si toto zkusit. Schválně hýbejte s děličkou od nízkých hodnot až po ty vysoké a uslyšíte sami, co to dělá.

V dalším článku si povíme o tom, jakou děličku nastavit u subwooferu a středobasu.

Miloslav Janda aka Milhauzz

Stránka vygenerována za 0.3087 sekund.