nyní jsem dosti často v Turecku, Byl jsem tam i minulý týden, v úterý 17.7. letím zase. pobýváme v istanbulu.
Několikrát jsem si říkal, pro koho platí ono pejorativní přízvisko "turecké hospodářství". Mám dojem, že se máme od Turků co učit - v oblasti ekonomiky a sociální politiky turecké vlády.
Jen příklad, který uvede, mě velice zaujal a popisoval mi člověk, kterému nemám důvod nevěřit, ba dokonce mu věřím, protože jeho informaci jsem mohl vidět na vlastní oči.
Asi před 10 lety postihlo Istanbul velké zemětřesení, při němž zyhnulo x tisíc lidí. Vláda proto rozhodla, aby k podobnému neštětsí už pokud možno nedošlo, že NECHÁ ZBOURAT kritické staré čtrvti v istanbulu (oblast centra, kde stojí sice staré, ale přesto vysoké stavby. Tak vláda připravila, naprojektovala a do života uvedla program OBNOVY těchto částí. Program spočívá v tom, že staré stavby se strhnou, lidé, kanceláře, firmy se dočasně vystěhují do náhradních lokalit v ODPOVÍDAJÍCÍ kvalitě a p dokončení projektu se nastěhují na původní místa, ovšem do nových supermoderních staveb, které mají odolávat 8°RS. To je, co?
tyto stavby včetně exkjlizivních hotelových center velikosti několika fotbalových hřiš´t jsem viděl, u jedné poblíž dokonce bydlel a mohu jen říct - velkolepé.
Dále vláda zřídila speciální fondy pro odporu středního podnikání.Toto vidíme hned, jak vyjedem na dálnici spojující Istanbul s Corlu a istanbul s Ankarou. Fabriky na greenu tam rostou jako houby po dešti a není vzácností, že tyto nové megastavby co do rozlohy tvoří několikadesetikilometrové komplexy, samosebou s dopravní přípojností a mimo obytné zony.
Školství - 3 mesíce letních prázdnin, k tomu ostatní svátky. Běžné lékařské ošetření hrazeno pojišťovnami bez přispění pacientů.
Důchodový věk byl donedávna u žen 48 let, u mužů 52. Je fakt, že "okolnostio" donutily vládu zvýšit tento věk na 60 let u mužů a žen.
podívejme se na dopravu v Istanbulu - nepočítejme v to samotné centrum. Všechny přivaděče jsou řešené jako minimálně 6ti proudé, ale hodně je jich 8mi proudých. Je jasné, že se musí počítat s evakuací v době nouze a 13 miliony stálých, 19-20 miliony přechodných obyvatel v pracovním týdnu.
A nyní si toto vše srovnejme s naší rodnou vlastí.
Komentář netřeba.
A pak, že turecké hospodářství? Ano, jsem v mnoha věcech daleko za Turky.
Jen perličku uvedu:
v oblasti Corlu (což je asi 200km SZ směrem po dálnic smerem do Evropy přes úžinu, jsem byl v jisté firmě prezentovat naše tecnologie ( a musím dodat, že jsme je s kolegou odprezentovali tak, že se podepsal kontrakt za 650.000,-EUR) A jak při turecké pohostinnosti je zvykem, pozvali nás partněři na oběd do obyčeného motorestu u dálnice, asi 15km od fabriky.
Škoda, že jsem s sebou neměl fo´ták.
Šlo o stavbu kruhového tvaru o průměru dobrých 40 metrů, navíc dokola obehnanou kruhovou terasou. Komplet prosklená stěna. Uvnitř stoly pro 2-4-6-8-10 a více hostů, dle potřeby. Podotýkám znovu, že jde o MOTOREST!!! Sněhobílé košile personálu a sněhobílé ubrusy, na stolech prostřené příbory a sklo. Než jsem stačili dosednout byli u nás 3 číšníci a ihned donesli vodu, citrony a pečivo s pomazánkami. Podotýkám, že tot se npelatí zvlášť, ale je zahrnuto v ceně jídla a dělá to opravdu pakatel (kolik u nás stojí Matnka??...)
KJídelní lístek v několika jazycích, bohužel česky ještě ne.
Jídlo špičkové, asi 4 chody bez zákusku, ten jsem si nedal.
Alkohol nám nabídli, ale ze slušnosti a solidarity jsme si nedai pivo, víno, ale mošt z jejich zeleniny, která připomíná naši červenou řepu.
Vše se řeší jako tzv. společná mísa - vše servírováno na společnýc talířích, ze kterýsh si berete. projev přátelství a toho, jak si jsou lidé blízcí. A nyní se dostávám k meritu toho, co jsem chtěl říct. Počala diskuze, znáte to, jak co, kde se žije, je tu v zimě sníh, co ekonomika, jak jde život blasbla bla.Řeč došla i na Prahu. A v tom povídá jeden z partnerů, že v praze byl hodněkrát, ale vždy se těší, až bude moci rychle odjet jinam, mimo Prahu. Ptám se -rpoč to? všichni prahu chválí, jak je krásná a tak. A víte, co mi řekl? Žijí tam divní lidé. Nesrdeční, přetvařují se, nezasmějí se, jsou uzavření, nespolečenští, nedružní... Když se nad tím zamyslím, tak on má vlastně pravdu. O tom, jak se chová národ sám k sobě, je zarážející a je o to smutnější, když to takto na plno řekne někdo před námi.
A zpět k tomu obědu. Dojedli jsme a někteří šli kouřit (ven). Uvnitře se nekouří. Atak tam stojíme (já co by nekuřák, jsem šel také ven, neb venku bylo opravdu jaro ( v pátek bylo +27°C) a pozoruji věci kolem sebe a něco mi furt nehrálo. Až po chvíli si říkák - no jasně - jsme tu skoro sami. SAMI! V době oběda a hostů asi 10-15 mimo nás. Ptám se, jak to je možné-to je běžná návštěvnost: vý´ždyť ten podnik si na sebe nemůže absolutně vydělat! A bylo mi odpovězeno - může, protože ... proč: u nich mají nastavená"běžná" pravdial. Vydělej, ale nech vydělat. A když to přeložím do srozumitelné řeči: mají jednak normální dodavatele s normálními cenami. Mají normální ceny jídel (jídlo za 10-20 LT = krát 10 - v tomto podniku!!!) Mají normální nájem (jaký je nájem kouske od Prahy??) a nyní to hlavní - řekli nám, že "my vyděláváme peníze pomalu, ale jistě". Chápete??? POMALU - to mluví samo za sebe. To je - dlouhodobě.
Začínám to chápat.
Večer byla večeře v jedne z rezidentních čtrvtí v Istanbulu, tentokrát nás vzali do italské (po turecku( restaurace. Bylo to kousek od Textile Center of teurkey, asi 10km. Kopcovitá čtvt řpipomínající SanFrancisko, také řada ulic má americké názvy a - uvnitř staré momentky lidí, které ténto podnik navěštívili - mj. Dustin Hoffman, Marilin Monroe. Podnik zde stojí už skoro 100 lůet!!! V centru, v neskutečně drahé lokalitě a poříd prosperuje.
nevtíravý luxus - od špičkové profesionální obsluhy, od živého klavíristy, co hrál Maláskův klavír, po rozelhlou vinotéku s víny z celého světa, po lokaje, který vám zaparkuje auto, bez toho, abyste se báli, že vám ho odveze a už ho nenajdete. Celý podnik stojí oět v parku, v zeleni, s exostickými stromy, s výhledem na okolní visuté stavby na úbočích kopců. A ceny? například známkové víno Chilského původu 80LT, špičkové víno archivní italské provenience 110LT, francouské výběry kolem 100LT, nejdražší speciál tureckého původu 200LT (krát 10).
Potěší vás drobnosti typu, že když sedíte venku, číšník vám donese přehoz přes ramena, dámám navíc přes kolena, na stůl vám postaví vonné lampy. Víno si jdete vybrat do vinotéky, číšník vás pak zavede do místa, kde jsou lahve uskladněné a vy máte jistotu, že vybírá to, co jste si opravdu vybrali vy v vinném listu, korek dá automaticky.
Samozřejmostí je angličtina naprosoto na všech postech personálu.
Na WC jsem lehce v rozpacích, protože něco takového jsem neviděl zatím nikde, kde jsem za svůj život byl - jedním slovem přepych francouzských venkovských hotelů (kdo ví, co mám na mysli, mi to potvrdí).neokázalý luxus a naprostá špičková čistota, kde snad po každém použití posoáru vystartuje skrytá obsluha podlahu vyleští). Pamatuje se na osobní ochranu a hygienu - pokladky na WC prkýnko jsem viděl poprvé až zde, několik druhů papíropvách a textilních ručníků. Fakt, zíral jsem.
A opět se ptám, jak je možné, že se takto noblesní restaurant dokáže uživit s těmi 20-30 hosty, kteří tam seděli?? Byla večeře a čtvrtek. Povídali, že přes týden to je asi takto, zato soboty a neděl se musí rezevovat stoly předem, není šance.K tomu rodinné slavnosti, které obnášejí i stovky hostů. Ale ceny ny místo podniku opravdu slušné. Pro porovnání: byt v této čtrvti v nájemním domě s rozlohou asi 200-300m2 stojí asi 1 milion EUR:-)
Okolí je více méne propachtováno byty pro banékeře, finančníky, právníky, lékaře, politiky, továrníky. Ovšem ne továrníci typu uprděnce, co má "firmu v ní 10 lidí a dluhy, kdes podíváš. Jmenoval mi pár firem, například tam bydlí rodinný podnik vlastníků benzínovýcz stanic, ředitel letiště Ataturk a pod.
O hotelu Holiday Inn se rozepisvoat nebudu, tato síť má vysoký standad všude na světě, ale jedno si nemohu nechat ujít: opět služby: turci jsou známí tím, že si libují v luxusu, pokud na to mají. A tito na to měli. Bazén a jakuzza hovořily za vše. Neviděl jsem dosud nikde a to věřím, že tohle není top, protože hotely v istanbulu v těch jedražšícg čtvrtích jsou daleko ny vašší úrovni (viz SAE). Masáže zdrama pro ty, co vezmou saunu (nebyl jsem, protože saunu nesnáším), ale kolega byl.
Ráno vám přistaví auto na danou hodinu, umyté :-)
Zdarma, sice zplacené, ale vy to nevidíte.
Přemýšlím, kde jsem spal v takovém podniku u ás v Evropě -s nad jen v Římě kdysi u Fontány je hotel Ambassador, na který dosud vzpomínám, že to bylo top luxus a pak jeden hotel ve Vídni, když šéf slavil 60tiny. Ale tam šlo o nabubřelost a nablýskaný luxus za neskutečné ceny a s hranou úslužností.
Příští táden jedu do oblasti asi 300km severně od Istanbulu. Staví se tam fabrika na greenu, máme tam prezentovat technoligii, tak jsem zvědav.
Když srovnám to, co jsem viděl v Adaně loni a letos počátkem roku, mám smíšené pocity. Fabrika, která je tím typem rodiného uprděného podniku, kde majitel jezdí Jaguárem XF, syn 535 poslední veze a druhý maldší syn jezdí X 5530i a dělníci nemají jít kam na záchod, a pka fabrika v Corlu.... Majitel sedí v Istanbulu a na záchodě pro personál vám hraje hudba...
12.04.2012, 19:11 | Zdeny60
